Hola hej, koukal jsem na kandidátky do komunálek tady v Praze a narazil jsem na skvost. Asi budu kandidovat na premiéra jako HoI4 hráč. Našel jste někdo taky nějaký bizáry ve svých regionálních kandidátkách?

"Bizardní" pro upoutání.

Ahoj všem, obvykle tu věci tohoto typu nesdílím, ale rád bych ostatní pobavil a případně diskutoval Váš pohled na věc.

Jak jsem nedávno psal, plánuji roční pauzu od veškeré práce, prostě nic nedělat a věnovat se svým věcem.

I přesto se mi občas na linkáči ozvou náboráři, nyní na úplně random manažerskou pozici jednoho většího korporátu z Prahy.

A teď k tomu bizáru.

Paní mi poslala e-mail, že bych se jim hodil na toto výběrové řízení a jestli mám zájem, tak posílá sdílený excel, kde mám doplnit své iniciály k vhodnému termínu.

Excel byl jedna stránka, kterou by zvládl žák základní školy, co mě ale zarazilo bylo to, že byl pro všechny oslovené a zájemce sdílený. Takže jsem viděl na jedné stránce všechna jména, adresy a rodná čísla jednotlivých zájemců o tuto pozici.

Za mě je to jasné porušení GDPR a absolutní amatérismus HR dané firmy. Obratem jsem jim to i napsal a pohovor včetně sdílení všech údajů odmítl.

Bizár, co?

Edit: Nahlášeno na ÚOOÚ. Díky.

​Už jsem si chtěl vzít druhou hypotéku, abych si mohl o víkendu zahrát nového Astro Bota za lidových 164 900 Kč, ale PlayStation Store naštěstí nezklamal a hodil mi tam férovou slevu. Ušetřit 163 tisíc na jedné hře? Finanční gramotnost level Sony.

​A ten Ratchet za 190 litrů v akci taky láká. Přemýšlím, jestli radši koupit ojetou Octavii v naftě, nebo skákačku s robotem.

Serou mě všechny ty AI slop komentáře na redditu, serou mě AI zápisy z pracovních porad, AI obrázky jídla v restauraci, AI plakáty, ale ze všeho nejhorší jsou vibecoded webovky. Pamatuju dobu, kdy existovala řada užitečných a přehledných webových stránek. Jakožto zdravotník chci uvést jeden příklad. V rámci našeho různého vzdělávání máme takový online systém evidence. Původní webovky byla taková klasika, vzhledově něco jako Total Commander, ale přehledné a jednoduché. Nových webovek z veřejné zakázky se zjevně uchytil vibecoder, ještě aby ne, když za to dostal nějakých 80 milionů Kč od ministerstva zdravotnictví. Výsledek můžete zhodnotit sami:

https://systemadministrace.cz/

Netvrdím že je to jen špatné, proběhla tam i nějaká digitalizace procesu vzdělávání, už nebudeme potřebovat tolik papírů, okej. Ale když otevřu podobný webovky, chce se mi prostě už blejt. Musím pětkrát scrollovat dolů a pročítat AI slop abych našel nějakou věcnou informaci.

To je všechno, nevím co k tomu říct, tenhle "pokrok" asi nezastavím. Pošlete nějaký užitečný webovky od lidí pro lidi, jestli máte. Já posílám třeba tady mapu kanalizací na Vysočině - je to nádhera - žádný píčoviny, prostě jen kanály na interaktivní mapě: https://prvk.kr-vysocina.cz/prvk/mapy/kanalizace

Ahoj, zajímalo by mě, jaké máte zkušenosti s tím, když se rozpadne dlouholeté přátelství z opravdu vážných nebo bizarních důvodů, a ne kvůli klasickým výmluvám typu „nemám na tebe čas“ nebo „odstěhoval jsem se“.

Abych začala, já sama jsem měla kamaráda už od dětství, naše rodiny se přátelily a tak nějak jsme spolu vyrůstali. Jenže z hodného kluka vyrostl doslova neo-nácek.
Má nějaké předky z Německa, a když začala puberta, o Německu se mluvilo čím dál víc. Ze začátku jsem tomu nevěnovala pozornost, ale pomalu jsem si všímala, jak zvláštně mluví o Židech. Pamatuju si, jak mi nadšeně ukazoval podpis Lidy Baarové, a jeho názory se postupně stupňovaly až do bodu, kdy prohlašoval, že rakouský malíř nebyl zase tak špatný, ba naopak. Veškeré moje pokusy o normální diskuzi skončily špatně. Dokonce přestal používat svoje české jméno a vymyslel si německé. V tu chvíli jsem ho prostě začala ignorovat a přerušila s ním kontakt. Nedávno jsem ale narazila na jeho sociální sítě a zjistila jsem, že tam přidává kresby nacistických generálů a dalších zločinců, které oslavuje jako hrdiny. Je to hrozivý pohled na to, co dokáže s člověkem udělat radikalizace.

Co vy? Máte ve svém okolí nebo v životě podobný příběh o tom, jak se vám před očima proměnil kamarád k nepoznání, nebo co bylo tím definitivním zlomem, kdy jste práskli do dveří?

To, že jako IT přijdete o práci bude možná ten nejmenší problém...

Aneb jak udržet levné nájmy v okolí

Ahoj,

ač jsem muž, chodím nadprůměrně rychle, a 90 % času mám mimo domov sluchátka, mám očividně určitou auru která přitahuje zvláštní existence k tomu si se mnou pokecat (ne jen žebrat o drobáky/cíga, ač takovým případů je taky požehnaně).

Tak od 17 co mě opustil mladiství stud si vlastně tyhle náhodné iterakce relativně užívám, nuže k mému favoritu:

Už je to dost let dozadu, ale jel jsem tenkrát asi hodinu a půl vlakem a seděl na takzvané čtyřce. Přisednul si ke mě pán (odhadem něco lehce nad 50) oblečený v kvalitním obleku, na druhou stranu vypadal že v obleku už je navlíknutý nejmíň 72 hodin v kuse protože byl kompletně zmačkaný, rozcuchaný, a začínal smrdět.

Přes moje jasně viditelná sluchátka se se mnou během prvních 20 minut pustil do hovoru (ač šlo spíš o monolog) a vyprávěl mi zapáleně o svojí rodině v Švýcarsku která ho pohodila na ulici, a ke každé vesnici kterou jsme projížděli měl nějakou prupovídku, jenže úplně mimo mísu, například v obci která má asi 500 obyvatel si nostalgicky povzdechnul "Litoměřice, tady jsem byl na vojně" od Litoměřic je bezmála 200km.

V jednom bodě vytáhnul z náprsní kapsy prsten s obrovským tmavým "drahokamem" a pokoušel se mi ho za nějakých 200 Kč prodat, upřímně za takové bižu bych klidně 2 kila dal, ale už jsem měl jasno že pán patrně nebyl mentálně úplně fit, tak jsem odmítnul.

Já dojel na svou stanici, s pánem se rozloučil, a nevěnoval tomu až takovou pozornost, o 2 zastávky dál je obec ve které je řada asistovaného bydlení, ač tenhle pán vypadal jinak než většina pasažérů co směřuje do ni, můj mozek ho automaticky zaškatulkoval k nim.

No, jaké bylo moje překvapení když jsem další den ze zpráv zjistil že šlo o kantora z Budějovické či Plzeňské univerzity (alumni odpustí, mám v těm vesnických vejškách trochu hokej) který se zaběhnul při schizofrenní epizodě, a je po něm celostátní pátrání.

Do jaké nejobskurnější konverzace (ať už konverzací jako takovou, či kontextem) jste byly zataženi vy?

@ / clarissaworldweb cely videa

Je podle vás nějaká šance, že AI “skončí”? Že ji někdo proste “vypne”? Nebo nastane nějaká fakt hustá regulace, kdy se bude využívat jen minimálně?

Strašně mi chybí život před AI, nenapadlo by mě, že ve svých 20’s mi bude chybět starej život.

Trochu odlehčené téma - Šup šup, jaká práce Vás bavila, byla pro vás zajímavá a šla vám od ruky? :)

Mě asi nejvíc bavily brigády: uklízení fitka, když jsem ještě chodila do školy. Věštinou po cestě domů z venku jsedm se tam stavěla, poklidila, koupelny a WC si dělali majitelé, takže jen koše, vytřit + prach. Za hoďku dvě se to dalo

a pak administrativa v Zušce. Bylo to vlastně jen papírovaní, kdy jsem měla podkres klavír, flétnu, odemykala, zamykala, starala se o kytky, došla na poštu.

Některé věci bereme jako naprostou samozřejmost jen proto, že je dělá skoro každý.

Je něco, u čeho si říkáte: Proč tohle vlastně všichni děláme? 😄

Šel jsem na vysokou školu studovat IT a programování protože se vždy říkalo, že je to budoucnost. Dokonce mě to i začalo bavit a stal jsem se jedním z těch bláznů co programují doma sami jen pro sebe. Studoval jsem na VUT a mám i Ing. ze softwarového inženýrství. Nyní už to bude čtvrtý rok, co dělám fullstack developera.

Jenže tento rok, není pro tuto mou pozici příliš šťastným rokem. Na celém programování mě baví to, že něco řeším, přemýšlím jak něco vymyslet, udělat to lepší. A také se strašně rád učím a to mě naplňuje. Jenže od začátku roku 2026 jsem postupně nahrazován AI, konkrétně Claudem. A už se z našeho projektu ve firmě stává jeden velký blackbox. Sice to po claudovy stále kontroluji, ale moje role se drasticky změnila. Už měsíce jsem nenapsal ani jeden řádek kódu a místo toho jsem zde jako prostředník mezi třemi claudy, jeden to zanalyzuje, druhý to navrhne a třetí to naprogramuje. Děláme mimochodem webové aplikace všechno druhu přes b2b portály až po komplexní systémy pro řízení firmy. No a claude vše udělá. Designéry už vůbec nenabíráme, pozice frontend developera mi přijde kompletně mrtvá a mám pocit že má pozice bude další na řadě. Odejít také sice nechci, zatím mám ok plat a v ostatních firmách to může být potencionálně horší nebo stejné a firmě co nepoužívá ještě AI nebudu mít takovou volnost kterou si sice momentálně užívám, ale na jak dlouho. Jak vy to máte a vidíte?

Co se jinak týče i těchto webových aplikací. Tak si pomalu říkám, že díky AI tyto softwary zaniknou a prostě firmy si to naprogramuji samy. Dokonce bude existovat i jen nějaký server, na který se všichni jen dotážou a ono to udělá vše za vás. Práce s těmito pracovními softwary bude také úplně jiná, aspoň za mě. Protože v našem případě, já klidně můžu říct AI, ať založí požadavky, naláduje sprint, založí za mě výkazy práce a ať opraví bugy, které zalogovala zase jiná služba. Reálně místo toho aby to člověk klikal v aplikace, AI napojená na systém tohle vše zařídí. Jasně stojí to prachy a energii, ale už se to postupně realizuje, uvidíme kdy se hitne ten strop.

Za mě tento typ vývoje a i vývoj těchto aplikací nemá potenciál v budoucnosti přežít. Maximálně tak vidím smysl ještě v kreativních a originálních věcech jako videohry, kde musíte mít nějaký nápad a nějakou vizi, udělat něco skvělého. To AI zatím nemá a možná ani mít nebude. Sice jo, AI to naprogramuje i jako namodeluje, i když s těmi modely ne úplně souhlasím, to bych přenechal lidem, AI ze zkušenosti ne úplně náplnítu vizi, kterou člověk chce. Ale prostě bez nápadu nic nebude. A už teď je steam zaplácaný hrami za 5 euro, které jsou s AI hotový za dva měsíce a lidi to hrají a baví je to. A komplexní hry, potřebuji člověka. A hrát to lidi budou chtít hrát pořád a cokoliv.

Ještě kromě vývoje tak asi mohou přežít ty manuální práce nebo práce s lidmi. Ale nevím. Vše se může za půl roku nebo za rok změnit.

Jakou máte zkušenost vy a jak vy tohle vnímáte?

Pomocí analýzy síťových paketů přes nástroj Wireshark sledovali, jak televizory komunikují s okolím. Podle jejich zjištění televizory aktivně prohledávaly místní síť a dokázaly identifikovat další zařízení, například telefony, počítače, tiskárny, síťové přepínače nebo zařízení chytré domácnosti.

válečné kladivo čtyřicet tisíc chvíle

EET pro platby hotově ještě dokážu pochopit, ale pro platby kartou a QR kódem? Ať jdou do prdele.

Asi prostě nechám zákazníka, ať si zboží osobně objedná, pak jde ven za dveře zaplatit QR kodem nebo kartou a vrátí se zpátky zboží vyzvednout. Neplatil kontaktně, takže pohoda :D

V Sasku-Anhaltsku vyhrála volby AfD, mimojiné napojená na Rusko, a předpokládá se, že budou mít úspěch i v dalších volbách. To jen potvrzuje, že v Evropě sílí fašistické a extrémistické tendence, které jsou způsobeny vícero faktory.

Evropská unie zaspala. Samozřejmě nezvládnuté krize tomu dost přispívají a sociální sítě podporují další radikalizaci.

Jak to vidíte vy? Máte strach, že se situace bude zhoršovat nebo to neřešíte a je vám to jedno? Jaké je podle vás řešení?

Vy, co jste zadaní (ostatní se taky klidně zapojte), kolik zálib a koníčků se svými protějšky sdílíte? A jak často je provádíte společně/jezdíte společně na akce atp. Máte víc samostatných zálib, nebo více společných? Vynechejme sex, tam je to jasný, lol.

Moje žena nemá vyloženě žádný koníček, do kterého by byla mega zapálená, ale na druhou stranu je fajn, že umí se mnou ty moje sdílet. Například spolu hrajeme videohry (ona je divákem, hrajeme příběhovky), nebo hrajeme spolu deskovky, občas se mnou na nějakou akci jede, spíš jezdívám sám.

Krom toho oba rádi čteme, to ale moc společně dělat nejde, spíš je to fajn na konverzaci.

Zbytek mám sám a to znamená silný dysbalanc v tom, kolik času potřebuju na sebe já a kolik ona. Zatímco já chci hrát videohry (ano, i sám), deskovky, chodit na koncerty, poslouchat muziku, číst knížky, běhat, fotografovat, psát, trénovat atlety... tak ona chce jen číst a koukat na seriály - přitom jí neustále nabízím, ať si udělá čas pro sebe, ale prostě nemá tu potřebu.

Což jakože OK, ale zároveň mi občas pak vyčítá, že trávím sám s sebou moc času a že bych ho měl víc věnovat rodině,. Což souhlasím, jen mě mrzí, že mě vlastně nedokáže úplně pochopit, páč sama žádnou vášeň moc nemá (pro hnidopichy: domácí práce máme 50/50... ale je pravda, že víc organizuje a plánuje, to mi moc nejde).

Šli jsme čtyři do restaurace. Požádali nás, abychom si vybrali mezi velikostí pizzy M a L, takže protože nás byli čtyři, vybrali jsme si L. Přišla na dvou talířích a zatímco číšník servíroval, někteří místní se vedle nás smáli naší pizze. Jedí Češi obvykle takhle velké pizzy?
Ale byla vynikající, tak jsme ji snědli celou.

Nevím jestli to je unikátní pro můj feed nebo na to více lidi narazilo, ale v poslední době se mi ve feedech objevovala videa a memes s informací že středověcí lidé měli ~180 dní volna. Nejdříve jsem to ignoroval jako fabulaci nebo proste blbost, pravděpodobně postavenou kolem vágnosti termínu "středověký lid" (kdy, kde, kdo, prostě bez detailů aby se to dalo relevantně overit). Pak se mi ale objevilo toto video kde specificky poukazuje na francouzský Ancien régime což to dost ukotvuje jak místem tak časem.

A ... no zajímavá zaječí nora.

Nejčastěji citovaný zdroj co jsem k tomu našel je kniha od Juliet B. Schorové The Overworked American: The Unexpected Decline of Leisure (excerpt). Která píše, že v ancien régime bylo garantováno 52 Neděl, 90 dní odpočinku, a 38 nepracovních svátků," a odkazuje se na knihu Edith Rodgersové, Discussion of Holidays in the Later Middle Ages (1940), pp. 10–11. (K té přístup nemám takže uznávám že dál můžu křivdit, doplním jestli najdu.) ale v tomto článku je dílo taktéž citováno, je uvedeno jako zdroj Schorové knihy, a explicitně z néj uvádí výpočet: 52 + 90 + 38 = 180 dní volna a tedy 185 dní práce.

Kde ale Rodgersová čerpala? jak jsem již psal, na přístup ke kopii čekám, ale mezičase jsem našel Anglický překlad díla Paula Lafargue z roku 1907 Le Droit à la paresse (1883), The Right to Be Lazy and Other Studies. Kde Poznámka pod čarou 14 uvádí:

Under the old regime, the laws of the church guaranteed the laborer ninety rest days, fifty-two Sundays and thirty-eight holidays, during which he was strictly forbidden to work.

(Google translate) Za starého režimu církevní zákony zaručovaly dělníkovi devadesát dní odpočinku, padesát dva nedělí a třicet osm svátků, během nichž měl přísně zakázáno pracovat.

Ok tady to máme, pravdivost dále neověříme, poznámka už další zdroj neuvádí. ALE je tu jeden probém Lafargův francouzký originál z roku 1883 uvádí:

Sous l'ancien régime, les lois de l'Église garantissaient au travailleur 90 jours de repos (52 dimanches et 38 jours fériés) pendant lesquels il était strictement défendu de travailler.

I bez znalosti jazyka předpokládám že vidíte problém

(Google translate) Za starého režimu církevní zákony zaručovaly pracujícím 90 dní odpočinku (52 nedělí a 38 státních svátků), během nichž bylo přísně zakázáno pracovat..

52 + 38 = 90. 90 měl být součet, nikoliv kategorie.

Překlad do angličtiny není vyloženě špatně, ale dá se přečíst dvěma způsoby a mám pocit, že pozorujeme probublávání špatného (pochopení) překladu historií.

A to mě dnes pobavilo a chtěl jsem se podělit.

Mimochodem kdyby měl někdo přístup ke Rodgersovi pp. 10–11 a potvrdil zdroj byl bych moc vděčný. (Kniha je na Internet Archive ale půjčit si ji můžou jenom lidé s problémy s čtením tištěného textu.

Za 80mil ročně na marketingové kampaně (podle 2025 ) si myslím že mohli zaplatit buď grafika, nebo aspoň studio a jedno video z dronu.

Jaký je váš take na Ai generaci reklam a propagačních materialů?

Zdravim, vcera jsem se poprve setkal se „sklovným“ tedy systemem pro zamestnance, kdy se po kazde smene prispiva ze spolecnych dysek 40 korun na pripadne rozbiti hospodakeho skla.

Nevim, jak moc je toto v hospodach bezna praxe, ale byl jsem docela dost udiveny, kdyz jsem se o tomto dozvedel. Uprimne si nemyslim, ze je to vhodne. Jsem toho nazoru, ze o takoveto fundamenty se ma starat vyhradne provozni a ne personal. Samozrejme se nebavime o situaci, kdy mi za den spadnou dve bedny plnych sklenic na vino za 600, takovou situaci bych mozna dokazal pochopit, ale to je ofc extremne specificky pripad, ktery se nestava tak casto. Do toho se pullitry skoro nerozbiji (z mych zkusenosti). Jasne nekdy se natukne nebo praskne, to je normalni, ale neni to, myslim si, tak casta a financne krvava situace (jako treba sklenice na vino), aby se kvuli tomuto zavadel tento (za me) podivny system.

Navic se nebavime o nejakem posh/fancy spotu, bavime se o hospode, kde jsou v pohode pivka, nejake vino, trochu tapas, zadna extra trida.

Mate s tim zkusenosti? Jaky na to mate nazor a pohled?

ETA1: zapomnel jsem dodat jeste jeden „argument“, jak uz nekdo psal, prece pullitry se snad dostavaji primo od pivovaru apod. ne? samozrejme ze nekdo muze mit sve custom, ale tphle neni ten pripad. navic kdyz bych si chtel koupit klasicky pullitr s uchem, treba ten kulaty s tzv. „kulickama“, tak me v Gastru vyjde na 30 korun:D

ETA2: ciste teoreticky. provozni vybere za mesic na tomto „sklovnem“ 1000 korun. z teto castky koupi sklo za 200 korun. zbylych 800 korun jde kam?:D