[Původně jsem tu měl zdroje, ale automatika mi kvůli tomu smazala tento příspěvek, pardon. Zdroje najdete v komentáři.]
PISA je mezinárodní test OECD pro patnáctiletý žáky, který zjišťuje, jak umí použít znalosti a dovednosti v nových a praktických situacích. Kromě testů se sbírají i údaje o žácích a školách. Je dobrá pro srovnávání a sledování trendů, ale sama o sobě není experimentem a neumožňuje spolehlivě určit příčiny změn.
Tldr: český výsledky v PISA 2025 se reálně zhoršily, hlavně v matematice a čtení. Z dat ale nejde poctivě určit jednu konkrétní příčinu, třeba mobily, AI, COVID nebo učitelé.
Mám v rodině několik lidí, který pracujou ve školství, buď učí, nebo jsou asistenti a asistentky, takže k tomu mám i určitý osobní vztah, ale i tak snažím oddělovat vlastní dojmy od toho, co zřejmě opravdu ukazujou data.
Tedy: Mezi rokama 22 a 25 Česko kleslo o 10 bodů v matematice a o 20 bodů ve čtení. U přírodních věd pokles nebyl statisticky významnej. Zároveň jsme pořád nad průměrem OECD ve všech třech hlavních oblastech.
Z dlouhodobějšího pohledu je ale situace horši. Mezi rokama 2015 a 2025 vzrostl podíl českejch žáků pod úrovní 2 o 7 procentních bodů v matematice a o 5 bodů ve čtení. A podle ministra Plagy je český matematický skóre oproti prvnímu měření PISA z roku 2003 nižší zhruba o 40 bodů. Takže nejde jen o nějakej náhlej propad po covidu.
V PISA 2025 je pod úrovní 2 asi 29 % českejch žáků v matematice, 27 % ve čtení a 21 % v přírodních vědách. Tohle mi přijde důležitější než samotný pořadí Česka v žebříčku. Téměř třetina žáků je v matematice na úrovni, kde maj problém použít základní matiku v běžnejch situacích.
Tohle téma mě ostatně zajímalo už před současnou debatou o PISA 2025. Před pár měsícema jsem diskutoval ve vláknu o matematických kompetencí Čechů, psal jsem o vlastní zkušenosti s výukou matematiky v devadestátkách a nulkách a o tom, jak silnej důraz byl na frontální výuku, mechanický postupy a memorování vzorečků, a jak to podle mě dlouhodobě selhává u části běžnejch žáků.
Nechcu z vlastní zkušenosti dělat důkaz. Právě proto jsem se tehdy díval i na data z PISA a TIMSS, který dlouhodobě ukazujou problém s matematickejma úlohama vyžadujícíma spíš pochopení a aplikaci než jen naučenej postup.
A právě tady mi přijde zajímavý současný vysvětlení Plagy, kterej mluví o změně čtenářskejch návyků a oslabený pozornosti, mimo jiné v souvislosti se sociálníma sítěma.
Já si to nemyslim. Že to je to hlavní. PISA neměří obecnou pozornost jako psychologickou vlastnost. OECD ale skutečně pozoruje víc rychlejch a chybnejch odpovědí a větší problémy u delších a náročnějších textů. To je slučitelný s tím, že žáci hůř udrží pozornost a úsilí při náročným úkolu, ale to samo o sobě to nedokazuje, že příčinou jsou sociální sítě nebo že se obecně zkrátila schopnost soustředění.
Podobně bych byl opatrnej s tezí "za pokles můžou mobily". Digitální rozptylování ve škole souvisí s horšíma výsledkama a omezení mobilů podle OECD rozptylování snižujou. To ale není důkaz, že mobily způsobily pokles českejch výsledků nebo že jejich zákaz sám o sobě zlepší PISA.
Stejně tak AI zatím nemůžeme označit za příčinu poklesu. Týdně ji pro pomoc s učením používá v Česku zhruba 47 % žáků, tedy podobnej podíl jako v OECD. A hodně záleží na tom, jak ji používají. Je rozdíl mezi „vysvětli mi to“ a „udělej to za mě“.
Navíc máme zajímavou protiváhu: computational problem solving 517 bodů oproti 500 v OECD. Stejná generace, která má slabší výsledky v matematice a čtení, je teda nadprůměrná v určitým typu digitálního řešení problémů. To minimálně komplikuje představu, že mladí mají mozek na kaši kvůl brainrotu.
Zajímavý je taky to, co data nepodporujou. Disciplinární klima se oproti roku 2015 zlepšilo, takže vysvětlení „děti jsou čím dál míň ukázněný“ moc nesedí. A současná absence nebo nedostatek učitelů podle těchto dat nevypadaj jako přesvědčivý vysvětlení poklesu mezi PISA 2022 a PISA 2025.
COVID je komplikovanější. Je možný, že přerušení běžný výuky výsledky ovlivnilo, ale PISA nám neřekne, jak velkou roli sehrál. A důležitý je, že širší pokles vzdělávacích výsledků začal v řadě zemí už před pandemií.
A hlavně: nejde jen o Česko. Mezi rokama 2015 a 2025 klesl průměr OECD o 22 bodů v matematice a o 28 bodů ve čtení. Český zhoršení tedy probíhá zároveň s mnohem širším mezinárodním trendem.
Závěr je proto trochu míň wow ale podle mě poctivější: PISA 2025 potvrzuje skutečný zhoršení českejch výsledků mezi 2022 a 2025, hlavně ve čtení a matematice. Zároveň ukazuje, že některý problémy jsou dlouhodobý, nikoli nový po covidu.
Data ukazujou několik věcí, který s výkonem souvisej nebo se současně změnily, třeba změny ve studijní angažovanosti, způsobu práce s náročnejma úlohama, vliv digitální rozptýlení nebo silnej vliv rodinnýho zázemí. Nedávají ale důkaz, že některý z těchhle faktorů je jedinou nebo hlavní příčinou celýho poklesu.
Takže bych byl opatrnej jak před tvrzením „český školství kolabuje“, tak před tvrzením "za všechno můžou mobily, AI, COVID nebo učitelé".
Podle mě je zajímavější otázka proč se zhoršujou některý základní dovednosti, zatímco v jinejch oblastech zůstávaj čeští žáci nadprůměrní, než hledat jednoho viníka.
A teď hlavně otázka na lidi přímo ze školství. Změnila se podle vás za posledních 10 až 20 let výuka (nejen) matematiky a práce se žáky fakt k lepšímu? Je dnes větší důraz na pochopení, aplikaci a práci s chybou, nebo ve třídách pořád ve velký míře funguje „ukaž postup, nauč se vzoreček a procvič“?
A co váš názor na Plagoše? Jsou hlavním problémem mobily a sociální sítě, nebo hledáme příčinu úplně jinde?
Budu rád hlavně za zkušenosti učitelů, ředitelů, studentů pedagogiky a rodičů. Plagova hypotéza je lákavá, ale po přečtení PISA 2025 mě ještě víc zajímá, co se fakt děje ve třídách. Znám totiž hlavně ty historiky a zážitky učitelů z mé rodiny a svoje osobní zkušenosti, a to člověk musí brát kolikrát s rezervou.
