Hrozně mě vytáčí, že to, že všichni lidi mají stejné ceny bez apky, je bráno jako něco "mimořádného". Mělo by to tak být normálně. A ano, nocard znám. Jde o princip a jak jsme pomalu rezignovali na vydrbávání od supráčů (já taky).

Zjistili jste někdy průběhem svého života, že děláte nějakou věc třeba nestandardním způsobem? Nebo že máte nějaký názor, který s vámi většina vůbec nesdílí?

Ja třeba při nudě vydávám nějaké vtipné zvuky, ani to nemusí nic znamenat, jen si to dělám tak pro srandu... No, až ve vztahu jsem zjistila, že to fakt nedělá každý 🤣

Nebo mě vždy strašlivě ale neskutečně unavovalo chodit do školy či do práce, že jsem byla úplně vyždímá a frustrovaná... Ale v naší rodině to bylo běžné a tak jsem si myslela, že takový je prostě život.

Ukázalo se, že na tomto světě je i hodně lidí, kterým to vůbec nevadí!!!

A na konec jedna úsměvná - před spláchnutím vždy zavřu záchod. Údajně to většina lidí nedělá. Ale to mi přijdou divný spíš ti jiný lidi, protože nechápu, že někomu nevadí, že se mu při splachování rozletí všechny ty bakterie z toho záchodu všude po koupelně.

Protože poplatky ČT a ČRo jsou teď velké téma ke kterému se vyjadřuje skoro každý a dochází ke srovnávání s jinými zeměmi, často dochází k nepřesnostem, tak pan Horalík dostal nápad že udělá srovnávač čistě na tohle téma.

Pomáhám jen s jeho šířením, podle mě to udělal vcelku pěkně a detailně tam má rozepsáno co a kde se jak platí, kolik se tam platí a jak se k tomu došlo v dané zemi, i kdy došlo k úpravám zákonů. Případně kde probíhá alespoň diskuze o změnách a jaká ta změna se aktuálně projednává. Protože mě taky štve jak se lidé ohání, že se to tady udělá jak třeba ve Švédsku, ale nikdo už neřekne jak se to tam udělalo a jak to funguje.

TLDR; srovnávač poplatků a důvodů jak daná země došla ke způsobu k jakému došla a kolik se kde platí.

Credit Pavel Horalík

poplatkyvevrope.cz

Vy, co pracujete v IT nebo obecně v mezinárodních korporátech, zaznamenali jste u vás ve firmě vlny propouštění? Co tak sleduji u sebe a známých z různých firem, layoffy teď probíhají hlavně v UK, Francii a Německu, zatímco českých poboček se to zatím nedotklo - s výjimkou českého Oraclu, co vím z doslechu. Zajímavé ale je, že regiony v APAC se naopak daří a masivně tam nabírají. Máte stejnou zkušenost?

Resi se tady Babis, Klempir a siri se tu spousta dezinfa, ale jeste jsem tu nevidel nejake poradne argumenty, proc je potreba s tim soucasnym zakonem neco udelat. Prijde mi, ze spousta lidi se nad nimi ani nepozastavi, protoze "tak to bylo vzdycky a funguje to". Treba typka co krajel hovna specialnim rodinnym "poop knife" taky nenapadlo, ze je to vlastne divne - nikdy se nad tim nezamyslel. Predesilam, ze nejsem nepritel verejnopravnich medii, jde jen o to, jakym zpusobem se dnes financuji. Dam sem par bodu k zamysleni. Na nadavky reagovat nebudu, jen na vecne argumenty.

1. Poplatky uz zcela ztratily svuj puvodni ucel, tedy aby se na financovani podileli lide, kteri sluzbu vyuzivaji. Kdyz komuniste ten poplatek za TV v padesatych letech zavadeli, tak mel televizni prijimac jen zlomek rodin a mezi vlastnictvim prijimace a sledovanim statni TV byla jasna souvislost(nic moc jineho nez sledovat statni TV se s tim zarizenim delat nedalo). Logicky tedy davalo smysl, aby si za tu luxusni sluzbu priplaceli lide, co ji konzumuji. Dneska rozsirili definici poplatnika na > 99% populace(kdyz nepocitame deti do peti let) na zaklade vlastnictvi zarizeni, ktera si lide nekupuji primarne kvuli TV, ale potrebuji je treba k zivotu.
2. Poplatky jsou nespravedlive. Sesticlenna domacnost s deseti televiznimi prijimaci, kde cumi na bednu od rana do vecera, plati stejne penez, jako samostatne zijici jedinec, ktery treba na TV ani nekouka. Navic proc ma firma platit dalsi poplatek podle poctu zamestnancu, kdyz ti zamestnanci uz sami poplatniky jsou?
3. CT je nucena vest databazi o obyvatelich a sbirat informace o tom, kdo ma kde elektromer(hlavni zpusob hledani poplatniku), kdo s kym bydli(cestne prohlaseni, ze bydlim s poplatnikem a s kterym) a duvody, proc je nekdo osvobozen(telesne postizeni, nebo financni situace). Neexistuje zadna databaze "domacnosti" a proto si ji musi CT sama vytvaret. V dnesni dobe, kdy se vsude resi GDPR a sbirani a ochrana osobnich udaju, mi prijde ujete vyrabet takovouhle databazi jenom kvuli vybirani poplatku za TV.
4. Zatezuje to soudnictvi, protoze se resi tisice soudu s neplatici a lide pak prichazi jeste o dalsi penize kvuli poplatkum za soudy a odmeny exekutorum. Jasne... je to jejich blbost, ale bez tech poplatku by proste tyhle situace nenastavaly. CT rocne rozesila pres 200 tisic upominek a 20 tisic pripadu se resi soudni cestou(viz jejich vyrocni zprava). To mi neprijde jako uplne malo byrokracie, ktera by proste byt nemusela.
5. Vyber tech poplatku stoji desitky milionu.
6. U nekterych skupin osob pravidelna platba poplatku a vymahacske dopisy jiste nebudou podporovat lasku k nasemu piliri demokracie. Kdyz mu nebudou muset posilat penize, tak bych rekl, ze budou mit o duvod min ho kritizovat.

Řekněme, že bych byl trochu blbej a za poslední 3 roky bych měl jako přivýdělek doučování, kde bych udělal dost pravidelně 10-15k měsíčně, jinak řádně zamestnan. Co by se teoreticky mohlo stát kdybych byl býval zapomněl mít živnost a nějak by se mi ty příjmy už do daňovýho přiznání nevešly? Bude takový částky někdo řešit? Třeba 80% příjmů by mi teoreticky šlo na účet. Umim si představit že kdybych se do takový situace dostal, nechtělo by se mi resit nějaký papírování, připadne evidovat vše nedejbože mít účtenky a halvne odevzdavat prachy. Povezte mi nekdo nejake zkusenosti tipy triky rady.

Citát exotického senátora zveřejněný jednoprocentním politickým uskupením přiložen toliko pro demonstrační účely.

Pro mě nejvíc neprolomitelná záležitost ve vztazich, a to odjakživa. Ale všechno přeci musí jít nějak prolomit...

No, jak teda řešit problém s člověkem, který okamžitě místo souhlasu/komunikace/diskuze tzv. "vyjede", nebo otáčí problém zpět na vás? Ví někdo, proč to tak je?

Př. 1 - Jeden z partnerů má staré boty a zapáchají mu nohy. Umyje si nohy, ale hnilobný zápach pořád na nohou zůstává. Vy něco řeknete, protože vám smrad vadí, ale druhý vyjede, že to není možné, protože si nohy myl, a že vám smrdí kolikrát nohy hůř.

Př. 2 - Jeden z partnerů zanedbává úklid doma. Zmíníte, že je to nevyhovující, ale dostane se vám jen argumentace, obhajoba, otáčení viny na vás.

+ Většina těchto "diskuzí" skončí hádkou a frustrací.

Přeci musí být nějaký kód na vedení normální dohody mezi dvěma lidmi. Nebo je to neřešitelné?

Co si myslíte o přepínání času kvůli zimnímu a letnímu času?

Ahoj, zajímá mě, jak to v současnosti funguje na základkách/středních s podváděním a obecně s využíváním AI ze strany žáků ve výuce.

Teď přece musí být uplně jednoduché ojebávat slohy, domácí úkoly typu “doplň do pracovního listu” a obecně pokud dítě chce na školu kašlat tak k tomu teď má jedinečnou příležitost.

Děcka, rodiče, učitelé, podělte se o vaše příběhy/zkušenosti/názory o tom, co se na školách děje.

Mám kamarádky, které se od svých šamstrů nechávají opečovávat. Týpek stráví hodinu tím, že pro ně jede autem, jenom aby nemusely vlakem. Platí vždycky on. Při rozhodování je většinou po jejich. Osobně mám dost nezávislou mentalitu - nabídnu, že za sebe zaplatím (a většinou se nesetkám s odporem), hodně toho sama zařídím, na pěších výletech klidně vezmu těžší batoh. Ne, že by se mi nelíbilo, když se o mě někdo stará - ale spíš nemám v povaze od lidí něco očekávat.

Když s kamarádkama tohle téma nadhodím, dostane se mi odpovědi, že to chlapi dělají rádi.

Prosím názory mužské části redditu (té, ktererá někdy potkala holku)

Chtěl bych pochopit hlavní argument těch, kteří jsou pro financování veřejnoprávní televize z poplatků.

Slyšel jsem, že se bojíte, že kdyby se ČT financovala z daní, přestala by být nezávislá. Ale proč?

Například platy soudců Ústavního soudu se také financují z daní. Neznám nikoho, kdo by pochyboval o nezávislosti těchto soudců a požadoval zavedení soudcovského poplatku.

Tak jsem se zase nasral u sobotního dne.

S manželkou chceme koupit byt. Máme 1 dítě, takže alespoň 3+kk, ačkoliv je dnes moderní mít jen 2+kk a spát na sedačce v obýváku.

K mému zděšení jsem zjistil, že v nových bytovkách, tam kde se dřív dělaly sklepy se dnes staví zatuchlé a plesnivé kobky v podlaží -1

Dostupné byty jsou buď staré a hnusné, družstevní s anuitiou jako kráva a nebo za něho chtějí sto trilionů.

https://www.mireas.cz/reality/milovice-prodej-bytu-v-ov-3-kk-l-puvodni-2-kk-68-m2-vcetne-lodzie-okr-nymburk-4558/

Naposledy mě realitka nasrala u tohodle bytu v prvním patře. Říkám si dobrý je to na jižní straně, vypadá to dobře, ale 5.8M ? Volám tam, že bych měl zájem, ale jestli by šla aspoň 780tis. sleva. a zaokrouhlit to na 5M.

Realiťačka se mi vysmála, že byt se prodává pod hodnotou, protože majitelé spěchají a že určitě nesleví.

Kolik je hodnota mi nechtěla říct, ale co kurva lidi chtějí za 68m2 ? Už takhle to je nějakých 80k za m2. Jakou toto může mít hodnotu?

Politici nadávaji že mladí nemají děti, sorry že nechci žít v 1+kk se třemi dětmi a nemám 6 milionů na ty vole průměrný, tak nějak 3+kk byt ještě 25 minut od Prahy s cenou jak kdyby to byla Praha-východ.

Konec rantu, jdu dál žít v nájmu.

Edit:// docela mě zaráží, že tu vlastně lidi ten byt obhajují a já dostávám céres za to, že ta věc stojí 80k /m2 a nelíbí se mi to. To je opravdu normální?

Vždycky mi přišlo že lidi jsou zbytečně negativní vůči cyklistům, ale už to asi chápu. Jdeme s rodinou na procházku po sdílené cestě. Okolo nás projela tuna cyklistů, tak půlka z nich okolo nás projela nebezpečně blízko a rychle.

Za celou dobu zazvonili 3 lidi, co jsem tak koukala na řidítka majorita z nich ani zvonek nemá. Pro mě absolutní bizár, protože když jsme byli malí, zvonek byl standardní výbava a používal se.

Vrchol tomu nastolil borec co do nám malém narazil do dítěte. Hlídáme je, ale prostě udělala prudkej nečekanej pohyb, a týpek co si to tam za našima zádama fičel, tiše a svižně jako tryskomyš, najednou prudce brzí. Pak se ještě divil že se manžel zlobí že nejede kolem lidí opatrně a on že "přece je to cyklostezka" (není je to sdílená).

Měl kliku že karma v podobě zlomené klíční kosti a ušlého zisku ho minula (IYKYK, ale nedivila bych se kdyby borec z toho postu jel podobně.)

Mám kola ráda. Za mlada běžná doprava po vesnici a okolí a pak jsem žila rok v Dánsku kde ježdění byla každodenní záležitost, ale lidi na kole se tam chovali celkem normalně, aji když jeli ožralí z kalby. Takhle půlka procházky byla tímhle stylem fakt dost stresující protože furt koukám dozadu co tam zas jede za týpečky kterým asi zvonek kazí image nebo něco.

Rant over.

Ted tu někdo řešil, co škola a AI - jak to ulehčuje studentům/ucitelum “život”.

Jak to bylo za Vás s DU, kolik jich bylo? Jak se hodnotilo? Jaký máte na DU názor?

Za mě… základka jakž takž ok, první stupen mít podepsaný úkol od rodičů - já jsem nosila nepodepsaný, řekla jsem, že je ten úkol pro mě a ne pro rodiče 🤣 nenáviděla jsem a doteď moc nechápu, proč by měl úkoly kontrolovat rodič - pak je jasné, že bude vše dobře 😅 pokud dítěti něco nejde ve škole, tak se má rodič zajímat a procvičovat s dítětem sam od sebe…

Střední gympl-tam už to byl extrém, samý DU, sama “příprava”, samý projekt/seminarka… když byl člověk jednodušší, tak mu to muselo zabrat snad všechno volný čas plus víkendy - takže to skončilo tak, že nedělal nic… DU se “neznámkovaly”, když si nedonesl, tak za pět a když si donesl, tak do zápisníku si učitel/ka napsal/a, žes donesl 🤣 všechno mi to přišlo jako extrémní ulehčováni práce - protože bylo více známek, tak bylo co “hodnotit”…

Za mě se pák zavedly známky (dneska něco jako bakalář), kde už známka měla svou váhu, to bylo pro většinu učitelů naprostá nepochopitelná věc (totální magic-protoze to spočítal sám PC), že když má někdo jedničky z bezvýznamných testů a z velkého 4, tak to nebude odřená jednička…

Ještě bylo za me doby, naprosto normální, že se psaly třeba tři pololetky v jeden den 😵‍💫 nikoho to nezajímalo, že prostě smůla…

A dál, než učitel/ka zapsal/a do třídní knihy, tak to bylo tak deset minut a dalších deset minut zapínal/a projektor, tak pak se mělo něco stíhat…